Etnobiologie

Etnobiologie je nauka o dynamických vztazích lidských kultur a jednotlivých etnik k živým organizmům a k jejich prostředí. Etnobiologie zkoumá složité interakce mezi těmito subjekty. Dělí se na:

  • etnobotaniku, případně její podobor ekonomickou botaniku, která se zabývá ekonomicky zajímavými rostlinami;
  • etnomykologii (studium hub a jejich využití);
  • etnozoologii (studium fauny – domestikovaných i divokých druhů);
  • etnoekologii (vztahy mezi organismy a jejich prostředím);
  • etnofarmakologii (tradiční léčitelství s využitím rostlinných,  živočišných a dalších přírodních zdrojů)
  • a dále na etnoveterinářství, etnotaxonomii, paleoetnobotaniku a další podobory.

Etnobotanika je potom bezesporu vědou nejstarší a obecně nejznámější. Otcem moderní etnobotaniky (cca od 50. let 20. století) je bezpochyby známý americký vědec Richard Evans Schultes (*1915 – †2001, obr. 1),, jenž se věnoval především výzkumu léčivých, halucinogenních a jedovatých rostlin Amazonie (např. šípového jedu curare či ayahuascy). Z jeho následovníků je třeba jmenovat dva velké popularizátory této vědy: Marka Plotkina (*1955), a Wada Davise (*1951),]. Také oba tito autoři se dlouhá léta zabývali výzkumem v několika regionech Amazonie. Z významných osobností současného etnobotanického výzkumu v Amazonii a přilehlých oblastech lze zmínit (a tím odkázat zájemce o další studium na jejich práce) Reinera W. Bussmanna či Jamese A. Duka.

schultes_amazon_1940sObr. 1 Dr. Richard Evans Schultes v Amazonii ve čtyřicátých letech 20. století. Zdroj: Botany Libraries, Economic Botany Archives, Harvard University Herbaria, botlib.huh.harvard.edu/libraries.

Z původně převážně popisné disciplíny se rozšířením kvantitativních metod stala etnobotanika více exaktní vědou. Jedním z ožehavých témat současné etnobiologie je biopirátství, kde se jedná především o ekonomické zisky plynoucí z různých patentů na jednotlivé komponenty/sloučeniny rostlin, hub či živočichů. Příkladem etnobotanického studia a jeho výsledků je výzkum rostlin používaných k přípravě šípových jedů. Díky jedné z těchto rostlin (Chondrodendron tomentosum Ruiz & Pav., Menispermaceae) byl extrahován a následně popsán tubokurarin. Tato sloučenina byla v minulosti široce používána v anestezii. Přestože se dnes již nepoužívá, celá skupina současných léčiv by bez objevu tubokurarinu nejspíše neexistovala.

 


Použitá literatura

1.
Bussmann, R. W. & Sharon, D. Medicinal plants of the Andes and the Amazon - The magic and medicinal flora of Northern Peru. (Graficart SRL, 2015). Cite
1.
Davis, W. One River. (Simon & Schuster, 1996). Cite
1.
Davis, W. The Wayfinders: Why Ancient Wisdom Matters in the Modern World. (Anansi Press, 2009). Cite
1.
Duke, J. A. Duke’s handbook of medicinal plants of Latin America. (CRC Press, 2008). Cite
1.
Bussmann, R. W. & Sharon, D. Plants of the four winds–The magic and medicinal flora of Peru. (Graficart SRL, 2007). Cite
1.
Schultes, R. E. Amazonian ethnobotany and the search for new drugs. CIBA Foundation symposium 185, 106–112 (1994). Cite
1.
Plotkin, M. J. Tales of a shaman’s apprentice: an ethnobotanist searches for new medicines in the Amazon rain forest. (Penguin Books, 1994). Cite
1.
Schultes, R. E. The Amazonia as a source of new economic plants. Economic Botany 33, 259–266 (1979). Cite
1.
Plotkin, M. J. Medicine Quest: In Search of Nature’s Healing Secrets. (Penguin Books, 2001). Cite
1.
Duke, J. A. & Vasquez, R. Amazonian Ethnobotanical Dictionary. (CRC Press, 1994). Cite

pro export citací ve formátu RIS klikněte na [CITE]
Doporučená literatura
Shanley, P., Pierce, A.R., Laird, S.A., Guillén, A., 2002. Tapping the Green Market: Certification and Management of Non-timber Forest Products, People and Plants Conservation Manuals. Earthscan, London, UK.
Anderson, E.N., Pearsall, D., Hunn, E., Turner, N., 2011. Ethnobiology. Wiley, New Jersey, USA.
Martin, G.J., 1995. Ethnobotany: A Methods Manual, People and Plants Conservation Manuals. Earthscan, London, UK.
Mori, S.A., Berkov, A., Gracie, C.A., 2011. Tropical Plant Collecting: From the Field to the Internet. TECC Editora, Florianópolis, Brazil.

Schultes, R.E., Hofmann, A., Šilar, M., 1996. Rostliny bohů: Jejich posvátná, léčebná a halucinogenní moc. Volvox Globator, Praha.
Jahodář, L., 2009. Farmakobotanika: semenné rostliny. Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, Praha.
Šita, F., 1976. Léky z šera pralesů. Nakladatelství KRUH, Hradec Králové.
Škrabáková, L., 2013. Zdraví z pralesa – Léčivé rostliny Amazonie. Nakladatelství Eminent, Praha.
Horák, M., 2014. A Reader in Ethnobotany and Phytotherapy: Monographic Series. Mendelova Universita, Brno.

autoři textu: Ludvík Bortl, Jiří Lipenský a Marie Kalousová
autoři fotografií: Ludvík Bortl (LB), Jiří Lipenský (JL), Hana Vebrová (HV), Pavel Borecký (PB)


 ⇐ Hrozby || Agrolesnictví
Další informace také v sekci :: Odkazy :: Botanika ::