Etnobiologie je nauka o dynamických vztazích lidských kultur a jednotlivých etnik k živým organizmům a k jejich prostředí. Etnobiologie zkoumá složité interakce mezi těmito subjekty. Dělí se na:

• etnobotaniku, případně její podobor ekonomickou botaniku, která se zabývá ekonomicky zajímavými rostlinami;
• etnomykologii (studium hub a jejich využití);
• etnozoologii (studium fauny – domestikovaných i divokých druhů);
• etnoekologii (vztahy mezi organismy a jejich prostředím);
• etnofarmakologii (tradiční léčitelství s využitím rostlinných,  živočišných a dalších přírodních zdrojů)
• a dále na etnoveterinářství, etnotaxonomii, paleoetnobotaniku a další podobory.

Etnobotanika je potom bezesporu vědou nejstarší a obecně nejznámější. Otcem moderní etnobotaniky (cca od 50. let 20. století) je bezpochyby známý americký vědec Richard Evans Schultes (*1915 – †2001, obr. 1)^{[zotpressInText item=”{5I75GQ8N}” format=”(%num%)”],[zotpressInText item=”{H9F8UVX5}” format=”(%num%)”]}, jenž se věnoval především výzkumu léčivých, halucinogenních a jedovatých rostlin Amazonie (např. šípového jedu curare či ayahuascy). Z jeho následovníků je třeba jmenovat dva velké popularizátory této vědy: Marka Plotkina (*1955)^{[zotpressInText item=”{IIH5KDPN}” format=”(%num%)”],[zotpressInText item=”{S463R3RR}” format=”(%num%)”]} a Wada Davise (*1951)^{[zotpressInText item=”{C6XSIR6P}” format=”(%num%)”],[zotpressInText item=”{RNVQWD5T}” format=”(%num%)”]]}. Také oba tito autoři se dlouhá léta zabývali výzkumem v několika regionech Amazonie. Z významných osobností současného etnobotanického výzkumu v Amazonii a přilehlých oblastech lze zmínit (a tím odkázat zájemce o další studium na jejich práce) Reinera W. Bussmanna^{[zotpressInText item=”{INJDWGCR}, {XCGBV39A}” format=”(%num%)”]} či Jamese A. Duka^{[zotpressInText item=”{AM7UFUES},{QQJEM5TX} ” format=”(%num%)”]}.

Obr. 1 Dr. Richard Evans Schultes v Amazonii ve čtyřicátých letech 20. století. Zdroj: Botany Libraries, Economic Botany Archives, Harvard University Herbaria, botlib.huh.harvard.edu/libraries.

Z původně převážně popisné disciplíny se rozšířením kvantitativních metod stala etnobotanika více exaktní vědou. Jedním z ožehavých témat současné etnobiologie je biopirátství, kde se jedná především o ekonomické zisky plynoucí z různých patentů na jednotlivé komponenty/sloučeniny rostlin, hub či živočichů. Příkladem etnobotanického studia a jeho výsledků je výzkum rostlin používaných k přípravě šípových jedů. Díky jedné z těchto rostlin (Chondrodendron tomentosum Ruiz & Pav., Menispermaceae) byl extrahován a následně popsán tubokurarin. Tato sloučenina byla v minulosti široce používána v anestezii. Přestože se dnes již nepoužívá, celá skupina současných léčiv by bez objevu tubokurarinu nejspíše neexistovala.

Použitá literatura

[zotpressInTextBib style=”nature” sort=”ASC” cite=”yes”]

pro export citací ve formátu RIS klikněte na [CITE]

Doporučená literatura

 ⇐ Hrozby || Agrolesnictví ⇒
Další informace také v sekci :: Odkazy :: Botanika ::