Agrolesnictví

            Agrolesnictví je souhrnný název pro systémy využití půdy, ve kterých jsou dřeviny pěstovány společně s plodinami, nebo hospodářskými zvířaty, ve směsi nebo rotačně ; Jedná se o dynamický, k přírodě ohleduplný, systém hospodaření s přírodními zdroji založený na integraci stromů na zemědělské půdě a pastvinách, který diverzifikuje produkci a poskytuje větší dlouhodobý sociální, ekonomický a environmentální přínos  (obr. 1).

environmental_basis_agroforestry_2

Obr. 1 Životní prostředí a interakce mezi stromem a plodinou v agrolesnictví, převzato z Meteorology and Agroforestry: Proceedings of an International Workshop on the Application of Meteorology to Agroforestry Systems Planning and Management, Nairobi, 9 – 13 February 1987, World Agroforestry Centre, pp. 546 (1989).

Agrolesnictví:

  • umožňuje zemědělcům obhospodařovávat stále jeden pozemek, bez nutnosti dalšího žďáření a odlesňování;
  • pomáhá snižovat chudobu prostřednictvím zvýšené produkce dřeva a ostatních nedřevních lesních produktů, určených pro vlastní spotřebu a prodej;
  • obnovuje úrodnost půdy, zachovává biologickou rozmanitost;
  • čistí vodu díky snížení vyplavení živin a zabránění eroze půdy;
  • pomáhá čelit globálnímu oteplování a riziku hladu využitím suchu odolných stromů a následné produkci ovoce, ořechů a jedlých olejů;
  • snižuje odlesňování a tlak na lesy produkcí dřeva a palivového dříví;
  • snižuje nebo eliminuje potřebu toxických látek (insekticidy, herbicidy, atd.)
  • prostřednictvím rozmanitých plodin zlepšuje lidskou výživu;
  • v situacích, kdy lidé mají omezený přístup k běžným lékům, poskytuje léčivé rostliny.

Agrolesnický přístup také napomáhá sledovat řadu dalších environmentálních cílů, jako například:

  • sekvestrace uhlíku;
  • redukce zápachu, prachu a hluku;
  • vizuální a estetické;
  • ochrana/útočiště divoké zvěře…

Agrolesnictví je jednou ze tří hlavních věd využití půdy (společně se zemědělstvím a lesnictvím).


Použitá literatura

1.
Lundgren, B. O. & Raintree, J. B. Sustained Agroforestry. (ICRAF, 1983). Cite
1.
Leakey, R. R. B. Definition of agroforestry revisited. Agroforestry Today (ICRAF) 8, (1996). Cite

pro export citací ve formátu RIS (import do EndNote, Word, Zotero, etc.) klikněte na [CITE]
Doporučená literatura
Nair, P.K.R., 1993. An introduction to agroforestry. Springer Science & Business Media.
Nair, P.K.R. (series Ed.). Advances in Agroforestry Series, springer.com/series/6904
Schroth, G., Sinclair, F.L., 2003. Trees, crops, and soil fertility: concepts and research methods. CABI Publishing, Wallingford, UK.
Schroth, G., 2004. Agroforestry and biodiversity conservation in tropical landscapes. Island Press, UK.
Leakey, R.R., Weber, J.C., Page, T., Cornelius, J.P., Akinnifesi, F.K., Roshetko, J.M., Tchoundjeu, Z., Jamnadass, R., 2012. Tree domestication in agroforestry: progress in the second decade (2003–2012), in: Agroforestry – The Future of Global Land Use, Advances in Agroforestry. Springer, pp. 145–173.

autoři textu: Jiří Lipenský, Ludvík Bortl, Alexandr Rollo, Hana Vebrová
autoři fotografií: Jiří Lipenský (JL), Ludvík Bortl (LB), Lukáš Huml (LH), Alexandr Rollo (AR), Pavel Borecký (PB),  Wilson Saldaña (WS)


 ⇐ Etnobiologie || Chráněná území
Další informace v Odkazech : Agrolesnictví.