Lidé

Sídla a doprava

Amazonie byla patrně osídlena ze tří směrů – od ústí Amazonky, přes Střední Ameriku a z Karibské oblasti. Pozůstatky keramiky na středním toku Orinoka pocházejí z let 3 600 př.n.l., v ústí Amazonky z 3 100 př.n.l. Na horním toku řeky je doložené pěstování manioku již v 7. tisíciletí př.n.l. a důkazy o pěstování bavlny v amazonské pánvi pocházejí z 5. tisíciletí př.n.l. S jistotou byla Amazonie osídlená již 8 000 let př.n.l., pravděpodobně ale mnohem dříve, jeden z nejstarších nálezů se nachází v lokalitě Caverna da Pedra Pintada v brazilském státě Pará a je starý 11 310 let1. Odhaduje se, že v polovině 16. století žilo v Amazonské nížině 5 milionů lidí.

http://www.selvasperu.org/?modulo=gruposetnicos&vista=GruposEtnicos

Obr. 1 Mapa jazykových rodin a etnických skupin v Peru. Převzato z: INDEPA. Mapa Etnolingüístico del Perú. 2010 Zdroj: www.selvasperu.org

Amazonie je podrobena neustálým snahám o podmanění těžko kontrolovatelného území a jeho maximálního využití, jak ze strany amazonských zemí, nadnárodních společností, tak i nelegálních dřevařů, ropných firem, narkotrafikantských gangů a polovojenských guerillových jednotek, ovládajících celá území, kde jsou vesničané nuceni pěstovat koku a z ní vyrábět surovinu pro výsledný produkt kokain.

Historií Amazonie se táhnou pobídky k osídlování tohoto nehostinného kraje od vlád amazonských států. Vede je k tomu nejen odvěká touha lidstva zkrotit a zcivilizovat přírodu, ale mnohé praktické důvody, od strategických – osídlení hranic a tím pádem jejich lepší zajištění vůči rozpínavosti sousedů, kontrola nad územím, přes ekonomické – rozvoj chudých a zanedbaných částí země, po kulturní – všeobecná xenofobie vůči indiánům a touha po jejich asimilaci či zatlačení hlouběji do pralesa, aby „divoši“ nebyli tolik na očích. V amazonských regionech Peru i Brazílie platí daňové úlevy, aby lidé vůbec měli motivaci k imigraci a setrvání  .


 Původní obyvatelstvo

Z kulturního hlediska je amazonský deštný prales stále jednou z nejrozmanitějších jazykových oblastí planety. Na konci 20. století se v Amazonii mluvilo více než 300 jazyky.

Tab. 1 Jazykové rodiny a příklady etnických skupin peruánské Amazonie. Převzato z

Jazyková rodina Etnické skupiny
Arawak Maipuren Amuesha, Asháninka, Culina, Chamicuro, Matsiguenga, Piro
Kichwa (Quechua) Kichwa-Lamista, Kichwa del Napo, Kichwa del Pastaza y el Tigre
Jíbaro Achual, Awajun (Aguaruna), Kandozi (Candoshi), Huambisa (Wampis), Jíbaro
Pano Amahuaca, Capanahua (Nuquencaibo), Cashibo Cacataibo, Cashinahua, Mayoruna, Nahua, Sharanahua, Shipibo-Conibo, Yaminahua
Tupi-Guaraní Kukama (Kukamiria)
Kawapana (Cahuapana) Chayahuita (Shawi), Jebero (Shiwilu)
Tikuna Tikuna
Shimaco Urarina
Peba (Yagua) Peba (Yagua)
Bora Huitoto (Witoto) Huitoto, Bora, Ocaina
Harakmbut Amarakaeri
Tacana Ese´ejja
Tukano Orejón-Mai huna, Secoya
Záparo Arabela, Iquito
 Asháninkové

Asháninkové tvoří nejpočetnější etnickou skupinu peruánské Amazonie. Odhadem asi 50 000 příslušníků tohoto kmene patří do arawacké jazykové rodiny a dělí se na tři velké skupiny – Asháninka, Ashéninka, Gran Pajonal Campa (Ashéninka Pajonal). Někteří lingvisté považují jejich jazyky za tři odlišné, jiní za dialekty Asháninka. V rámci těchto tří velkých jazykových skupin se vyskytují ještě další místní nářečí. Tradičně Asháninkové obývají oblast zvanou Gran Pajonal a těžko přístupný terén tzv. horní džungle v údolích mezi řekami Apurímac, Ene, Perené, Tambo, Satipo, Urubamba, Pachitea, Yurúa, Pichis či horního toku Ucayali. Populace Asháninků na východě země zasahuje do Brazílii do státu Acre, kde žije dle oficiálních údajů asi 1 000 příslušníků tohoto etnika .


Shipibové

Shipibové patří k nejpočetnějším etnikům peruánské Amazonii – po Aguarunech a Ashánincích – a jejich populace se odhaduje na více než 25 000. Obývají střední a dolní tok řeky Ucayali, hlavně okolí města Pucallpa, a její přítoky. „Shipibo“ značí v jejich jazyce, patřícím do jazykové rodiny Pano, „Opičí lidé“. Díky své početnosti, průraznosti a blízkosti „civilizace“ Shipibové představují velmi progresivní etnikum, jež se dnes i aktivně podílí na politice daného regionu. Jejich umělecké předměty, především vysoce ceněná a řemeslně dokonalá keramika, vyšívané a barvené látky s nezaměnitelným geometrickým vzorem objevujícím se údajně v psychedelických vizích způsobených ayahuascou, si získaly jméno i v zámoří ..


Etnika žijící v dobrovolné izolaci

Odhaduje se, že v Amazonii existuje více než 60 domorodých etnik žijících v dobrovolné izolaci kočovným způsobem života, nebo s velmi sporadickým kontaktem s okolními komunitami. Setkání těchto domorodých národů, nebo jejich předků s  kolonizátory, osadníky, misionáři, pašeráky a těžaři bylo téměř vždy devastující a mnohdy tito lidé uprchli s traumatickými zkušenostmi do nehostinnějších končin lesa. Pokud domorodí obyvatelé nebyli zmasakrováni vetřelci, byli takřka vymýceni epidemií chorob od setkání s lidmi z venku. Destruktivní zkušenosti je přiměly chránit sebe a svojí kulturu. Tato etnika jsou nadále ohrožena především:

• nevhodným využíváním přírodních zdrojů a zemědělskou expanzí;
• konstrukcí silnic, nevítaným kontaktem s misionáři, turisty a těžaři;
• epidemiemi 


EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY

  • Podpůrné – ekosystémové služby, které jsou nezbytné pro produkci všech dalších ekosystémových služeb (recyklace živin, tvorba půdy, primární produkce…).
  • Zásobovací – rezerva biologické rozmanitosti a genetických zdrojů, voda, energie a produkty získané z ekosystémů (konstrukční a palivové dřevo, a rozmanité nedřevní lesní produkty – palivo a pícniny, krmiva, hnojiva, stavební materiály, vlákna, okrasné květiny, plody a další jedlé části rostlin, oleje, léčivé a omamné rostliny, koření, gumy a pryskyřice, taniny a barviva, šperky, řemeslné výrobky; ale také med, vejce, peří, kůže, zvěřina, ryby, hmyz).
  • Regulační – výhody plynoucí z regulace ekosystémových procesů (sekvestrace uhlíku a regulace klimatu, ochrana a čištění půdy, vody a vzduchu, rozklad a detoxikace, kontrola škůdců a nemocí…).
  • Kulturní – nemateriální benefity ekosystémů (vědecké a duchovní obohacení, vzdělávací, historické, náboženské, folklórní funkce, ekoturismus, zdroj inspirace v literatuře, filmu, malířství, symbolice, architektuře, designu…).




Použitá literatura

1.
Škrabáková, L. Zdraví z pralesa - Léčivé rostliny Amazonie. (Eminent, 2013). Cite
1.
Mayor, P. A. & Bodmer, R. E. Pueblos Indígenas de la Amazonía Peruana. (Centro de Estudios Teológicos de la Amazonía (CETA), 2009). Cite
1.
Millennium Ecosystem Services. Ecosystems and Human Well-being, Synthesis. (Millennium Ecosystem Services, World Resources Institute, 2005). Cite
1.
Montagnini, F. & Jordan, C. F. Tropical forest ecology: the basis for conservation and management. (Springer-Verlag, 2005). Cite
1.
Castillo, B. H. Indigenous Peoples in Isolation in the Peruvian Amazon. (International Work Group for Indigenous Affairs (IWGIA), 2004). Cite

pro export citací ve formátu RIS (lze importovat do EndNote, MS Word, Zotero, etc.) klikněte na [CITE]
Doporučená literatura


Castillo, B.H., 2004. Indigenous Peoples in Isolation in the Peruvian Amazon. International Work Group for Indigenous Affairs (IWGIA), Copenhagen, Denmark.
Shelton, D., Antenor, V., Castillo, B.H., Camacho, C.N., Jesús, L.B., 2012. Pueblos indígenas en aislamiento voluntario. International Work Group for Indigenous Affairs (IWGIA),  Instituto de Promoción Estudios Sociales (IPES), Copenhagen, Denmark.
Johnson, A., 2003. Families of the Forest: The Matsigenka Indians of the Peruvian Amazon. University of California Press, USA.
Adams, C., Murrieta, R., Neves, W., Harris, M., 2008. Amazon peasant societies in a changing environment. Springer Science & Business Media. New York, USA.


autoři textu: Jiří Lipenský a Ludvík Bortl
autoři fotografií: Jiří Lipenský (JL), Ludvík Bortl (LB), Lukáš Huml (LH), Alexandr Rollo (AR), Hana Vebrová (HV), Pavel Borecký (PB)


 ⇐ Fauna || Hrozby
Další informace také v sekci :: Odkazy