DEGRADACE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

9. září 1987 satelit NOAA-9 pořídil snímek Amazonie. Na tomto snímku brazilský vědec Alberto Setzer z Národního institutu pro vesmírný výzkum, spočítal 7 603 uměle založených v lesních požárů (tento jediný den), o velikosti minimálně fotbalového hřiště. Během celého období (sezóny žďáření) hořelo až na 350 000 místech. Poté co roku 1975 ubylo 38 539 km² deštného lesa, roku 1978- 123 646 km², roku 1980- 200 724 km² a roku 1988- 960 263 km² lesa (což odpovídá více než dvojnásobku rozlohy státu Kalifornie), bylo jasně zřejmé, že odlesňování v Amazonii se vymklo kontrole . Fragmentace lesa má vysoce negativní efekt na druhovou rozmanitost, lesní dynamiku, potravní řetězec a různé ekosystémové procesy. Lesní fragmentace také interaguje s ekologickými změnami, jako je lov, požáry a těžba dřeva, a kolektivně představují ještě větší hrozbu pro biom deštného pralesa  .

DEFORESTACIÓN

V roce 2005 zažily části povodí Amazonky nejhorší sucho za sto let (Brando et al., 2014) a byly náznaky, že v roce 2006 mohlo být sucho druhý rok po sobě. Výsledky Woods Hole Research Center ukazují, že les ve své současné podobě nemůže přežít tři roky extrémního sucha po sobě. V roce 2010 Amazonie zažila další velké sucho, v některých ohledech extrémnější než v roce 2005. Postižený region byl přibližně 3 000 000 km² lesa ve srovnání s 1 900 000 km² v roce 2005 . V typickém roce Amazonský les absorbuje 1,5 miliardy tun oxidu uhličitého. V průběhu roku 2005 bylo místo toho 5 miliard tun emisí uvolněno a v roce 2010 bylo vydáno 8 gigatun emisí. V období sucha v roce 2005 a 2010 bylo zničeno obrovské množství vegetace v nejvíce postižených oblastech .

Zemědělská expanze a změna klimatu se staly významnou disturbancí v oblasti. Studie publikované v časopise Nature prokázaly značnou odolnost amazonských lesů vůči mírnému ročnímu suchu, ale také ukazují, že interakce mezi odlesňováním, požáry a suchem by mohly vést ke ztrátám ukládání uhlíku a ke změnám v regionálních srážkách a v průtoku řek. Přestože dopady rozšířeného využívání půdy a sucha povodí možná ještě nepřekročily rozsah přirozené variability hydrologických a biogeochemických cyklů, existuje několik náznaků přechodu do režimu dominující disturbance. Mezi tyto náznaky patří změny vodních a energetických cyklů v jižních a východních částech Amazonské nížiny . Vědci z brazilského Národního Institutu pro Výzkum Amazonie tvrdí, že vliv sucha, ve spojení s následky odlesňování na regionální klima, tlačí deštný prales směrem k “bodu zvratu”, kdy by mohl nenávratně začít zanikat. Dochází k závěru, že les je na prahu změny v savanu nebo poušť, s katastrofálními důsledky na světové klima .

Fig. 1
Fuente: wwf.panda.org

Fig. 2 Deforestación en Amazoní 2004-2012.
Fuente: mongabay.com

Bibliografía citada

Lectura recomendada

Más información en :: Enlaces:: Protección de la naturaleza ::
:: Organizaciones ::