Povodí amazonky

Do Amazonky se vlévá přes 1100 řek, z nichž 17 je delších než 1 500 km. Společně tvoří největší vnitrozemský systém vodních cest na světě. Řeky se v Amazonii dělí podle barvy jejich vody, která je dána geologickými a biologickými strukturami.

Mapa2Rozlišujeme:

 řeky bílých vod – Pocházejí z andských svahů a mají barvu kávy s mlékem. Jsou velice kalné a obsahují vysoké množství živin a erodovaného materiálu, především jílu. Jejich voda má vyšší vodivost (EC) a téměř neutrální pH. (řeky Ucayali, Napo, Marañón, Tigre, Yuruá, Purús, Madeira aj.).

  • řeky černých vod – Chemické vlastnosti těchto vod jsou dány písčitou půdou a typem vegetace známé jako Campina a Campinarana, která roste v těchto půdách. Ne zcela rozložená organická hmota, listy a dřevo v půdě a pórovitost půd jsou příčinou velkého množství huminových kyselin ve vodě. Tím dochází ke snížení jejího pH a k charakteristickému tmavému zbarvení těchto řek (řeky Negro, Urubu aj.).
  • řeky čirých vod – jsou obvykle průhledné (až do hloubky 5m) a pramení v Brazilské a Guyanské vysočině. Obsahují málo živin a erodovaných částic v suspenzi, vody jsou tak chemicky čisté, s nízkou vodivostí a téměř neutrálním pH (řeky Tapajós, Xingu, Trombetas aj.) .

mapa1

Obr. 1 Povodí Amazonie. (Převzato z unep.org)


MEANDRY A MEANDROVÁ JEZERA

Meandr (obr. 2), je zákrut řeky způsobený vymíláním břehů (erozí) na jedné straně a usazováním (sedimentací) na straně druhé. Meandr se skládá z oblouku, horního ramena (leží od oblouku směrem proti proudu) a dolního ramena (leží od oblouku ve směru po proudu). Vnitřní břeh meandru kde je proud vody pomalejší se nazývá nánosový (jesepní), a vnější břeh kde voda proudí rychleji, je nárazový (výsepní). Pevnina ohraničená uvnitř meandru se nazývá ostroh. S územím říční doliny, ležící mimo meandr, spojuje ostroh tzv. meandrová šíje (viz. obr. 2a). Obvykle se vytvoří meandrový pás. Při jeho vývoji se obvykle dva oblouky k sobě natolik přiblíží, až se vzniklá šíje protrhne, a meandr se zaškrtí. Následným nánosem a zahloubením říčního koryta se meandr zcela oddělí od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero (viz. obr. 2b a 3). To po čase obvykle vysychá a zarůstá vegetací.

 Fig 2b Vznik a vývoj meandru řeky vedoucí k jeho zaškrcení a vytvoření meandrového jezera

Obr. 2a Meandr. Obr. 2b Vznik a vývoj meandru a meandrového jezera. (Převzato z geocaching.com)


ucayali71

Obr. 3 Řeka Ucayali a vývoj jejího koryta v čase (1986-2013). (Převzato z hinderedsettling.com)


Použitá literatura

1.
Barthem, R., Charvet-Almeida, P., Montag, L. & Lanna, A. Amazon Basin, GIWA Regional Assessment 40b. 60 (2004). Cite

Doporučená literatura

Goulding, M., Barthem, R., Ferreira, E.J.G., Duenas, R., 2003. The Smithsonian atlas of the Amazon. Smithsonian Books, Washington, USA.
Pârssinen, M., & Korpisaari, A., 2003. Western Amazonia – Amazonia Occidental, Renval Institute for Area and Cultural Studies, University of Helsinky, Finland.
Pinedo-Vasquez, M., Ruffino, M.L., Padoch, C., Brondízio, E.S., 2010. The Amazon Várzea: The Decade Past and the Decade Ahead. Springer. Netherlands.


autoři textu: Jiří Lipenský, Ludvík Bortl, Martin Dvořák, Marie Kalousová
autoři fotografií: Jiří Lipenský (JL), Alexandr Rollo (AR), Ludvík Bortl (LB), Lukáš Huml (LH), Pavel Borecký (PB)


Celkový přehled || Ekologie
Další informace také v sekci :: Odkazy