Biodiverzita

Biologická rozmanitost (biodiverzita) rostlinných druhů Amazonie je nejvyšší na Zemi. Amazonský les je domovem jednoho z deseti známých druhů, což z něj dělá největší sbírku žijících rostlin a živočichů na světě. Amazonie má největší rozmanitost ptáků, sladkovodních ryb a motýlů. Žije zde přes 2,5 milionu druhů hmyzu (odhady se různí, obecně se předpokládá vyšší číslo). Klasickou ukázkou druhové rozmanitosti je příklad z peruánské Amazonie, kde byl na jediném stromě nalezen stejný počet druhů mravenců jako na celých Britských ostrovech . V posledních třech letech, byl v Amazonii objeven dokonce i nový druh tapíra (Tapirus kabomani , opice (Callicebus miltoni ) a v Brazílii nový druh říčního delfína (Inia araguaiaensis sp. nov. ).

CAO-3DChem-ASL-Peru-DSM-PCA-49

Obr. 1 Mozaika druhů nížinného amazonského lesa, dle jejich chemické skladby získané pomocí technologie Airborne Taxonomic Mapping System. Podobné barvy naznačují přítomnost chemicky „podobných“ druhů. Tyto „chemické podpisy” poodhalují skladbu tropických pralesů. Zdroj s laskavým svolením cao.carnegiescience.edu

 

Tabulka 1 Minimální počet již vědecky klasifikovaných a v posledních letech objevených druhů. Nezahrnuje nepřeberné množství druhů hmyzu a bezobratlých ani již objevené druhy, které na oficiální vědecké uznání teprve čekají.

  Minimální počet vědecky klasifikovaných druhů do r. 2005 Nové druhy
1999 až 2009
(10 let) 		Nové druhy
2010 až 2013
 (3 roky)
Rostliny

40 000

637

258
Ryby

3 000

257

84
Obojživelníci

428

216

58
Plazi

378

55

22
Ptáci

1 300

16

18
Savci

427

39

1
Celkem

45 533

1 200

441
       

Rostlinná a živočišná společenstva v Amazonském lese nejsou homogenní, náhodně rozdělená. Velké amazonské řeky, pohoří And atd. způsobují mozaikovitou strukturu terénu a mnohdy tak vytvářejí unikátní prostředí, která jsou často jediným útočištěm daného druhu. Tento druh je zde tzv. endemitem. Netřeba zdůrazňovat význam těchto stanovišť pro celkovou druhovou rozmanitost světa. Ptáci, savci, žáby, motýli a další taxony mají podobné distribuční hranice, např. „ostrovy“ endemismu oddělené velkými řekami (obr. 2) .

Fig 1

Obr. 2 Osm velkých oblastí endemismu  .

 

Použitá literatura

1.
CAO. CAO Maps - Amazon as Kaleidoscope of Species, Carnegie Airborne Observatory. (2015). Cite
1.
López‐Osorio, F. & Miranda‐Esquive, D. R. A phylogenetic approach to conserving Amazonian biodiversity. Conservation Biology 24, 1359–1366 (2010). Cite
1.
Thompson, C. Amazon Alive: A Decade of Discovery 1999-2009. (WWF Living Amazon Initiative, 2010). Cite
1.
Da Silva, J., Cardoso, M., Rylands, A. B. & Fonseca, D. The fate of the Amazonian areas of endemism. Conservation Biology 19, 689–694 (2005). Cite
1.
WWF. Amazon New Species List 2010-2013, available online at www.worldwildlife.org/publications/amazon-new-species-list-2010-2013. (World Wildlife Fund-UK, 2013). Cite
1.
Wilson, E. O. The arboreal ant fauna of Peruvian Amazon forests: a first assessment. Biotropica 19, 245–251 (1987). Cite
1.
Hrbek, T., da Silva, V. M. F., Dutra, N. & Gravena, W. A New Species of River Dolphin from Brazil or: How Little Do We Know Our Biodiversity. PLOS ONE 9, e83623 (2014). Cite
1.
Dalponte, J. C., Silva, F. E. & Silva Júnior, J. New species of titi monkey, genus Callicebus Thomas, 1903 (Primates, Pitheciidae), from Southern Amazonia, Brazil. Papéis Avulsos de Zoologia (São Paulo) 54, 457–472 (2014). Cite
1.
Cozzuol, M. A., Clozato, C. L. & Holanda, E. C. A new species of tapir from the Amazon. Journal of Mammalogy 94, 1331–1345 (2013). Cite 

pro export citací ve formátu RIS (lze importovat do EndNote, MS Word, Zotero, etc.) klikněte na [CITE]
Doporučená literatura


Junk, W.J., Piedade, M.T.F., Wittmann, F., Schöngart, J., Parolin, P., 2010. Amazonian Floodplain Forests: Ecophysiology, Biodiversity and Sustainable Management. Ecological Studies 210. Springer Netherlands.

Wilson, E.O., 1994, The Diversity Of Life, 406pp., Penguin Science, USA.

Laird, S.A. (Ed.), 2002. Biodiversity and traditional knowledge: equitable partnerships in practice, People and Plants Conservation Manuals. Earthscan, London, UK.

autoři textu: Ludvík Bortl, Jiří Lipenský, Marie Kalousová, Lukáš Huml, Alexandr Rollo a Hana Vebrová
autoři fotografií: Jiří Lipenský (JL), Ludvík Bortl (LB), Lukáš Huml (LH), Hana Vebrová (HV)

 ⇐ Ekologie || Flora ⇒
Další  informace v sekci Odkazy : Biodiversita.