Povodí amazonky

Do Amazonky se vlévá přes 1100 řek, z nichž 17 je delších než 1 500 km. Společně tvoří největší vnitrozemský systém vodních cest na světě. Řeky se v Amazonii dělí podle barvy jejich vody, která je dána geologickými a biologickými strukturami.

Mapa2Rozlišujeme:

 řeky bílých vod – Pocházejí z andských svahů a mají barvu kávy s mlékem. Jsou velice kalné a obsahují vysoké množství živin a erodovaného materiálu, především jílu. Jejich voda má vyšší vodivost (EC) a téměř neutrální pH. (řeky Ucayali, Napo, Marañón, Tigre, Yuruá, Purús, Madeira aj.).

  • řeky černých vod – Chemické vlastnosti těchto vod jsou dány písčitou půdou a typem vegetace známé jako Campina a Campinarana, která roste v těchto půdách. Ne zcela rozložená organická hmota, listy a dřevo v půdě a pórovitost půd jsou příčinou velkého množství huminových kyselin ve vodě. Tím dochází ke snížení jejího pH a k charakteristickému tmavému zbarvení těchto řek (řeky Negro, Urubu aj.).
  • řeky čirých vod – jsou obvykle průhledné (až do hloubky 5m) a pramení v Brazilské a Guyanské vysočině. Obsahují málo živin a erodovaných částic v suspenzi, vody jsou tak chemicky čisté, s nízkou vodivostí a téměř neutrálním pH (řeky Tapajós, Xingu, Trombetas aj.) .

mapa1

Obr. 1 Povodí Amazonie. (Převzato z unep.org)


MEANDRY A MEANDROVÁ JEZERA

Meandr (obr. 2), je zákrut řeky způsobený vymíláním břehů (erozí) na jedné straně a usazováním (sedimentací) na straně druhé. Meandr se skládá z oblouku, horního ramena (leží od oblouku směrem proti proudu) a dolního ramena (leží od oblouku ve směru po proudu). Vnitřní břeh meandru kde je proud vody pomalejší se nazývá nánosový (jesepní), a vnější břeh kde voda proudí rychleji, je nárazový (výsepní). Pevnina ohraničená uvnitř meandru se nazývá ostroh. S územím říční doliny, ležící mimo meandr, spojuje ostroh tzv. meandrová šíje (viz. obr. 2a). Obvykle se vytvoří meandrový pás. Při jeho vývoji se obvykle dva oblouky k sobě natolik přiblíží, až se vzniklá šíje protrhne, a meandr se zaškrtí. Následným nánosem a zahloubením říčního koryta se meandr zcela oddělí od říčního toku a vznikne mrtvé rameno řeky, meandrové jezero (viz. obr. 2b a 3). To po čase obvykle vysychá a zarůstá vegetací.

 Fig 2b Vznik a vývoj meandru řeky vedoucí k jeho zaškrcení a vytvoření meandrového jezera

Obr. 2a Meandr. Obr. 2b Vznik a vývoj meandru a meandrového jezera. (Převzato z geocaching.com)


ucayali71

Obr. 3 Řeka Ucayali a vývoj jejího koryta v čase (1986-2013). (Převzato z hinderedsettling.com)


Použitá literatura

Doporučená literatura

Goulding, M., Barthem, R., Ferreira, E.J.G., Duenas, R., 2003. The Smithsonian atlas of the Amazon. Smithsonian Books, Washington, USA.
Pârssinen, M., & Korpisaari, A., 2003. Western Amazonia – Amazonia Occidental, Renval Institute for Area and Cultural Studies, University of Helsinky, Finland.
Pinedo-Vasquez, M., Ruffino, M.L., Padoch, C., Brondízio, E.S., 2010. The Amazon Várzea: The Decade Past and the Decade Ahead. Springer. Netherlands.


autoři textu: Jiří Lipenský, Ludvík Bortl, Martin Dvořák, Marie Kalousová
autoři fotografií: Jiří Lipenský (JL), Alexandr Rollo (AR), Ludvík Bortl (LB), Lukáš Huml (LH), Pavel Borecký (PB)


Celkový přehled || Ekologie
Další informace také v sekci :: Odkazy